Letos je pro mě práce na workshopech hodně zvláštní. Jsem totiž doma, nechodím do práce, jelikož momentálně nechodím vůbec, nikoli jen do práce. Po operaci, co měla pomoct, se kupí jedna komplikace za druhou a já tak prožívám spoustu více či méně neuvěřitelných nemocničních historek.
Pendluju mezi nemocnicí a domovem a ve volných chvílích, kdy nejsem úplně hotová z toho, jak moc to všechno trvá, organizuju, kde budou koncerty, kam půjdou do předprodeje lístky a kde vytiskneme plakáty. Chci, aby aspoň něco bylo "jako obvykle" a modlím se, aby, než přijde čas těch akcí, všechno zase "jako obvykle" bylo a já zas chodila, bez přemýšlení, bez uvažování a bez bolesti.
Nevím, proč se to děje právě takhle. Nerozumím tomu. Nechápu to. A v noci občas pláču.Je mi líto, když mi kamarádi, místo toho, aby chápali, jenom řeknou: "Neboj, to zvládneš. Jsi statečná." Nejsem. Zdaleka ne vždycky. Někdy je to boj. Ale nevzdávám se. Ještě ne. Mám totiž kolem sebe i pár lidí, kteří se mnou tu nejednoduchou cestu procházejí a nesou to se mnou. A já zas myslím na ty, kterým má pomoct náš koncert a říkám si, že kdybychom dodali naději a chuť se nevzdat jen jednomu jedinému člověku, bude to stačit. Takže doufám, že se přidáte.
Tak: a teď něco z vyjednávacích úspěchů z minulého týdne: lístky na koncert budou zase v Ticketpro, jen co se definitivně ujasní, v kterém plzeňském sále bude koncert. A zkoušet budeme na plzeňském biskupství na Náměstí Republiky 35. Čeká nás tvorba plakátů a pozvánek a pak tím vším zaplavíme celou Plzeň. A nakonec.... vypukne krásný koncert. Těšte se. Já se těším moc.
Zde hledá