aneb už počítáme nikoli týdny, ale dny!
Teď jsem nějak neměla sílu nic psát do blogu. Maminčin smutek si žádal pečování a já jsem byla sama zoufale unavená. Máma včera odjela za babičkou a já jsem zůstala sama doma. A nebylo mi moc dobře. Nebo - vlastně bylo... přišla za mnou kamarádka a povídala si se mnou a nakonec zůstala na noc. Což bylo dobře, protože večer mi nebylo úplně.... skvěle . Jsem moc vděčná za přátele.
Dneska jsem se trochu sebrala a pustila se do posledních příprav. Takže: už máme trhače lístků a prodavače (díky, Lído, za zařízení), máme skoro sestavený zpěvníček (autor Michal) a stahují se poslední písničky pro kapelu (Michal + Liza). Solomon a Liza se na všechny zpěváky i na publikum moc těší, Solomon o tom prý napsal Lize několik nadšených mailů. Mně ani jeden.... Ale nevadí, vyřizuju jeho těšení od Lizy. Těším se taky moc. Už jen pár dní...
A ještě praktická poznámka: zítra (11. 5.) prosím, nikdo nevolejte a pokud vám obratem neodpovím na mail, je to proto, že jsem na dědečkově pohřbu, nikoli proto, že bych na vás kašlala. Děkuju.
Zde hledá