V předvečer pražského workshopu

30. dubna 2009 v 22:09 | Alena Dobrovolná |  Gospel (až) na dřeň 2009
aneb o tom, jak fungují Murphyho zákony, o tom, jak se obrátí průšvih v radost, o těšení se a pomáhání.... prostě čtěte dál!


Je to neuvěřitelné, ale zítra vypukne workshop číslo jedna. Jako každý rok je týden před tak naplněný událostmi, že mám pocit, jako by to byl rok a ne jen týden.

Když v sobotu volal náš milý pianista, že onemocněl a že neví, jestli dokáže koncert odehrát, bylo mi hodně těžko. Obvolali jsme spolu všechny pianisty, na které jsme si vzpomněli. Nenašli jsme. Propadala jsem zoufalství. Co budu dělat? Už už jsem bookovala letenku své dánské kamarádce Charlotě a smiřovala se s tím, že i tohle bude složité. A pak se pianista nakonec našel - v Plzni, představte si to :-) Tomáši díky za ochotu dělat zálohu nemocnému kolegovi, který na workshopu zkusí být tak jako tak a Ondro, děkuju za to, že jsi vzal takhle těžké hraní na poslední chvíli.

V pondělí v noci jsem se dozvěděla, že nedorazí vlastně skoro nikdo z mého pomáhacího týmu. A hned pak volala výtvarnice, že má něco s rukou a neudrží pastelky... tudíž nemůže udělat nic z toho, co slíbila. Ráno se jeden z dirigentů dožadoval změny programu a přebukování letenky. Pak volali z British Airways, že našemu druhému dirigentovi mění let, tudíž jsem ho musela okamžitě sehnat a říct mu to. Takže další stres. A přišel okamžik, kdy jsem měla už všeho dost. Krize. Veliká. Hrozná. Brečela jsem a říkala jsem si, že fakt nemůžu pomáhat všem kolem sebe a jak k tomu přijdu, že nikdo nepomáhá mně? A víte, co se stalo pak? Zavolal mi kamarád a jen tak mě utěšoval - nedával žádné dobré rady, jen poslouchal a soucítil a pak jsme se trochu smáli a bylo mnohem líp. Děkuju.

Dirigent pochopil, že s letenkou už nic neudělám.

A tým už máme nový. Pánové z Touch of Gospel, jste prostě skvělí, že jste zareagovali tak rychle a zachránili krásku v nesnázích. :-)

Výtvarné úkoly jsme vyřešili.

Ale víte, těch průšvihů pořád nebylo málo. S Michalem jsme dotvořili zpěvníček pro sbor a já ho odeslala na kopírku. Pak jsem se vydala do města pro vytištěné zpěvníčky. Když jsem dorazila na Copy General, dozvěděla jsem se, že zakázka dorazila bez přílohy, tudíž zpěvníčky nejsou hotové. A vysvětlil mi, že něco takového se stane tak jednou do roka. Zničená z toho, že nefunguje prostě vůbec nic, jsem jela domů. A doma jsem objevila, že ve zpěvníčku byla špatná verze písničky, kterou se máme učit. Jednou do roka? Jsem moc ráda, že se to stalo zrovna teď.

No uznejte. A jestli to tu čtete, přijďte v neděli na koncert. Podívat se, jak to dopadlo.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.